Binomické jméno: Prunus cerasus
Zkratka:
EPPOCode: PRNCE
Země původu: Evropa, západní Asie, severní Indie
Alternativní názvy:
- Třešeň višeň
- čerešňa višňová
- 欧洲酸樱桃
- amarello cherry, dwarf cherry
- cerisier acide, cerisier amarelle
- Glaskirschbaum
- agerotto
- ginja-galega
- вишня обыкновенная
- cerezo guindal
Vlastnosti:
- Váha:
Poraženo: 820-950 kg/m3
Naschlý (12%): 600-800 kg/m3
Vyschlý (8%): 580-650 kg/m3
Suchý (0%): 560-610 kg/m3 - Pružnost a pevnost:
– Pevnost: Má střední až vysokou pevnost v ohybu i tlaku a velmi dobrou rázovou houževnatost.Po vyschnutí je dřevo tvarově stabilní a málo pracuje (minimální tendence k deformacím a praskání).
– Pružnost: Je středně pružné, dobře se ohýbá (zejména po napaření). - Tvrdost:
Patří mezi středně tvrdá až tvrdá dřeva. Na Janka stupnici tvrdosti se pohybuje kolem 1 000–1 150 lbf (cca 4 500–5 100 N), což je o něco méně než dub nebo buk, ale výrazně více než měkké jehličnany. - Štípatelnost:
Špatná až střední. Višňové dřevo má často vlnitá vlákna, je houževnaté a mívá sklon k točitosti, což ztěžuje jeho ruční štípání. - Trvanlivost:
Nízká až střední v exteriéru. Ve venkovním prostředí bez ošetření podléhá poměrně rychle hnilobě a dřevokaznému hmyzu. V suchém interiéru je však jeho trvanlivost vynikající a stabilní po generace. - Výhřevnost:
Vysoká. Díky vysoké hustotě má výbornou výhřevnost – přibližně 14–15 MJ/kg (při běžné vlhkosti pro topení cca 15–20 %). V přepočtu na objem dává cca 2 100 kWh/prm (prostorový metr). Hoří klidným, jasným plamenem, dává stabilní žár a při spalování (či uzení) uvolňuje velmi příjemné, sladce ovocné aroma.
Poznámky:
- Biedermeier a secese: V 19. století bylo višňové a třešňové dřevo nesmírně populární při výrobě luxusního nábytku v období biedermeieru. Pro svou jemnou texturu, teplý načervenalý tón a schopnost získat vysoký lesk se používalo na dýhování, intarzie a výrobu komod, stolů či sekretářů.
- Dýmkařství: Ze dřeva divokých višní (často označovaného jako weichsel) se historicky i dnes vyrábějí dýmky a zejména troubele (krky) dýmek. Dřevo dodává kouři specifické aroma a dobře odolává žáru.
- Uzení: Višňové dřevo a štěpka jsou jedny z nejcennějších materiálů pro uzení masa (zejména drůbeže a vepřového) a sýrů. Kouř dává potravinám jemnou, nasládlou ovocnou vůni a tmavě červenavou barvu.
- Stopky plodů (stopečky): V tradičním lidovém léčitelství se sušené stopky višní používaly k přípravě čajů. Mají silné močopudné účinky, pomáhaly při zánětech močových cest a k odvodnění organismu.
- Ze kmenů poškozených stromů vytéká pryskyřice (klejotok). V minulosti se sbírala, rozpouštěla ve víně nebo octu a používala se jako lék proti kašli, na zklidnění žaludku nebo jako přírodní lepidlo.
- Pecky z višní výborně akumulují teplo. Už po staletí se čistí, suší a šijí se do plátěných polštářků, které po nahřátí v troubě (či dříve na kamnech) slouží jako suchý hřejivý obklad na bolesti kloubů, břicha či svalů.
Vzorky:
- Řez radiální (poloměrem); foto: Own work / Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 3.0
- Řez tangentiální (tětivou); foto: Own work / Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 3.0
- Řez transversální (příčný); foto: PumpkinSky / Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 3.0
