Hrušeň obecná

Binomické jméno: Pyrus communis
~~Zkratka:~~
EPPOCode: PYUCO
Země původu: Střední, jižní Evropa a východní Evropa, Přední Asie, Sibiř

Váha:
Poraženo: 950-1050 kg/m3
Naschlý (12%): 720-740 kg/m3
Vyschlý (8%): 690-710 kg/m3
Suchý (0%): 640-660 kg/m3
Pružnost a pevnost:
Dřevo hrušně je tuhé, velmi pevné a houževnaté, ale zároveň málo pružné. Má jemnou a stejnoměrnou strukturu, která po vyschnutí vyniká výbornou rozměrovou stabilitou a minimální tendencí k deformacím či borcení.
Tvrdost:
Tvrdé (v rámci našich ovocných dřevin patří k těm vůbec nejtvrdším). Podle Brinellovy stupnice dosahuje tvrdosti $HB \approx 60 \text{ N/mm}^2$ (rovnoběžně s vlákny) a řadí se do 4. třídy tvrdosti (podobně jako dub, buk či javor).
Štípatelnost:
Špatná až velmi obtížná. Dřevo je husté, houževnaté a má pevně semknutá, jemná vlákna, kvůli čemuž se klínem velmi špatně rozštěpuje.
Trvanlivost:
Nízká v exteriéru, ale velmi vysoká v suchém interiéru. Na volném prostranství a ve styku s půdní vlhkostí podléhá poměrně rychle hnilobě a škůdcům (řadí se do třídy netrvanlivých dřev). Pokud je však drženo v suchu, je mimořádně trvanlivé a stabilní.
Výhřevnost:
Vynikající. Pohybuje se kolem 15–18 MJ/kg (při 15–20% vlhkosti). Hoří klidným, čistým a dlouhým plamenem s minimem jisker a dává stabilní žár. Kvůli vysoké ceně a vzácnosti hruškového dřeva se však jako běžné palivo nepoužívá, bývá ale velmi vyhledávané v omezeném množství na uzení masa.

vhodné pro výrobu předmětů, u nichž se požaduje rozměrová přesnost a tvarová stálost.
její využítí je v Evropě obdobné jako využití Střemchy pozdní v Severní Americe.
Před masivním rozšířením kovových liter se velká tiskařská písmena (pro plakáty a nadpisy) vyřezávala právě z hruškového dřeva, protože vydrželo obrovský tlak lisu bez deformace.

Řez radiální (poloměrem)
Řez tangentiální (tětivou); foto: Achim Raschka / Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 3.0
Řez transversální (příčný); foto: AI

Kontakty