Binomické jméno: Alstonia scholaris
Zkratka:
EPPOCode: ATNSC
Země původu: Indočína
Alternativní názvy:
- Dita Bark, Indian Cinchona, Indian pulai, white cheesewood, milky pine, blackboard tree, táng jiāo shù, 糖胶树, échite, Teufelsbaum, palimari, pulai
Vlastnosti:
- Váha
:
Poraženo: 650-750 kg/m3
Naschlý (12%): 380-450 kg/m3
Vyschlý (8%): 395 kg/m3
Suchý (0%): 360-380 kg/m3 - Pružnost a pevnost:
Velmi nízká. Ohybová pevnost (Modulus of Rupture) činí pouze cca $55.4\text{ MPa}$ a modul pružnosti (Elastic Modulus) se pohybuje kolem $8.41\text{ GPa}$. Dřevo má špatné ohybové vlastnosti a není vůbec vhodné pro strukturální nebo nosné konstrukce. - Tvrdost:
Velmi měkké dřevo. Podle Janka testu tvrdosti dosahuje hodnoty pouze 1 860 N (pro srovnání, evropský smrk má kolem 2 900 N, dub přes 5 000 N). - Štípatelnost:
Náchylné ke štípání. Při řezání za čerstva a zejména při rychlém sušení na slunci má dřevo silnou tendenci praskat na koncích a štípat se po vláknech. Na druhou stranu se díky tomu snadno opracovává ručním nářadím (např. při dlabání a řezbářství). - Trvanlivost:
Nízká (netrvanlivé). Dřevo je v exteriéru klasifikováno jako podléhající rychlé zkáze. Je extrémně náchylné k napadení hmyzem (včetně termitů) a při nesprávném sušení velmi rychle podléhá dřevokazným houbám a plísním, které způsobují jeho šednutí a skvrny. - Výhřevnost:
Nízká až průměrná. V absolutních hodnotách suché hmoty sice vykazuje standardní kalorickou hodnotu pro dřevo (kolem $16\text{–}18\text{ MJ/kg}$), ale kvůli své velmi nízké hustotě shoří extrémně rychle, dává málo tepla na objem a poskytuje velmi nekvalitní dřevěné uhlí. V domovských oblastech se sice jako palivové dříví z nouze využívá (při krátké rotaci výmladků), ale z komerčního pohledu je to podřadné palivo.
Poznámky:
- V západní Indii (zejména v částech státu Maháráštra a Goa) kmeny věřily, že strom je domovem zlých duchů. Lidé se pod ním báli v noci spát nebo pod ním procházet, což paradoxně vedlo k tomu, že tyto stromy byly v krajině chráněny před kácením.
- Naopak v severovýchodní Indii kmeny pálily listy tohoto stromu během střídání ročních období jako rituální vykuřovadlo, které mělo zahnat nemoci dýchacích cest a očistit prostor. V tradici Nagalandu se dřevo dodnes používá v magicko-náboženských rituálech.
- V sanskrtu se strom jmenuje Saptaparna (sedmilistý). Listy se tradičně v Indii používaly k dekoraci slavnostních bran při svatbách a festivalech jako symbol štěstí.
- V domorodé medicíně (Indie, Bangladéš) se hustá, mléčná latexová šťáva (latex), kterou strom roní při poranění kůry, aplikovala přímo na rány po kousnutí jedovatými hady nebo bodnutí štírem. Věřilo se, že potlačuje otok a bolest (moderní výzkumy potvrzují určité protizánětlivé a analgetické účinky).
- Austráliští domorodci (Aboridžinci) používali čerstvý latex přímo do zubních kazů k utlumení silné bolesti zubů a při neuralgii.
- Odvar z kůry se v lidovém léčitelství pil jako silné anthelmintikum (prostředek k vypuzení střevních parazitů a hlístic).
Vzorky:
- Řez radiální (poloměrem); foto:AI
- Řez tangentiální (tětivou); foto:AI
- Řez transversální (příčný); foto:AI
Externí odkazy:
- Tato dřevina na Wikipedii (EN)
- Tato dřevina na Wood Database